Připravovaná novela trestního práva. Část I.

Kvalita trestněprávních předpisů má zásadní vliv na fungování společnosti jako celku. Aktuálně bylo ukončeno připomínkové řízení k zásadní a dobře připravené novele trestního práva. Novela dopadá jak na úpravu hmotněprávní (trestní zákoník), tak na úpravu procesní (trestní řád).

Cílem této novely je především posílit využívání alternativních trestů, zefektivnění zkostnatělého systému trestání zejména ve vztahu k majetkové a hospodářské kriminalitě, odstranění pro systém zatěžujících rozhodnutí a snížení finanční zátěže státu jdoucí ruku v ruce s přeplněností věznic.

Zmíněná novela trestního práva má před sebou ještě dlouhou cestu. S ohledem na možné zásadní dopady navrhovaného znění této novely však již nyní shrnujeme klíčové návrhy a jejich dopady pro praxi. V rámci tohoto článku se zaměříme na navrhované úpravy trestního zákoníku.

Dle současné právní úpravy zakotvené v § 205 odst. 2 trestního zákoníku platí, že: „Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.”

Problémem tohoto ustanovení v praxi je, že pokud dojde ke krádeži v uvedeném období, pro spáchání trestného činu krádeže není třeba vznik škody alespoň ve výši 10.000 Kč, jako je tomu u jednoho z alternativních znaků „klasické krádeže“. V praxi tedy dochází k odsouzení pachatele za krádež i v situacích, kdy je ukradeno např. pečivo, máslo, alkohol, a to v hodnotách nižších stovek korun českých. Kvůli recidivě pachatelů této trestné činnosti pak tito končí ve vězení i za takto bagatelní protiprávní jednání

Novela trestního zákoníku navrhuje tuto samostatnou skutkovou podstatu odstranit. Prvek opakování má být dle návrhu pouze jedním z několika alternativních znaků krádeže, resp. způsobu spáchání krádeže. Uvedené má dopad na výši trestní sazby, která bude nově činit 0 – 2 roky. Jde o vítanou změnu, která může přispět alespoň k částečnému snížení počtu bagatelních trestních řízení a zároveň snížit náklady státu na trestní řízení a řízení vykonávací (náklady na vězení).

Navrhované změny dopadají zejména na nejzávažnější případy trestných činů krádeže, zpronevěry, podvodu, pojistného podvodu, dotačního podvodu, úvěrového podvodu, zkrácení daně, insider a selftradingu a poškození finančních zájmů Evropské unie, při kterých dojde ke vzniku škody nejméně 10.000.000 Kč. Dle stávající právní úpravy činí trestní sazba za uvedené trestné činy 5 – 10 let.

Novela trestního zákoníku navrhuje v případě uvedených trestných činů úpravu trestní sazby na 3 – 10 let.

Pro praxi jde o zcela zásadní změnu, neboť nižší dolní hranice trestní sazby by umožnila ukládání podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody s dohledem, resp. tzv. podmínky s dohledem. Tedy, i v případě nejzávažnějších podvodů by pachatel nemusel jít za splnění dalších podmínek do vězení.

Zároveň se spolu s navrhovanou úpravou peněžitých trestů a domácího vězení otvírá prostor k efektivnímu postihu pachatelů, kteří ale mohou být dále ekonomicky činní, čímž může dojít k navýšení dobytnosti nároků poškozených.

Navrhované změny dopadají především na trestný čin dle § 312e trestního zákoníku, tj. podpora a propagace terorismu. V praxi jde nejčastěji o tzv. verbální trestný čin, který je páchán především tak, že pachatel na internetovém fóru, sociální síti, či v televizi podporuje nebo schvaluje spáchání teroristického činu (např. střelbu ve Wellingtonu na Novém Zélandu).

Dle aktuální právní úpravy je toto jednání trestáno sazbou 2 – 10 let a 5 – 15 let, pokud je čin spáchán veřejně (sociální sítě, televize, internetové fórum). S ohledem na fakt, že nejčastěji je postihován slovní či písemný projev pachatele, jde o tresty nepřiměřené, které s sebou navíc nesou zátěž tzv. nutné obhajoby (pachatel musí mít obhájce), s čímž jsou spojeny finanční náklady státu.

Novela trestního zákoníku navrhuje:

• snížení trestní sazby z původních 2 – 10 let na 1 – 5 let, a
• snížení trestní sazby z původních 5 – 15 let na 3 – 12 let, pokud je čin spáchán veřejně (sociální sítě, televize, internetové fórum).

Návrh novely je odpovědí na rozhodovací praxi soudů, které reagovaly na nepřiměřenost uvedených sazeb využíváním institutu mimořádného snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby. Jde tedy o vítanou změnu, které přispěje k efektivitě trestního řízení a snížení finančních nákladů státu. Zároveň by tato úprava umožňovala ukládání “podmínek”, aniž by bylo nutné využívat dalších trestněprávních institutů.

Novela navrhuje rozšíření okruhů případů, kdy lze ukládat peněžitý trest či trest domácího vězení.

Novela trestního zákoníku navrhuje:

• peněžitý trest by mělo být nově možno ukládat za jakýkoliv trestný čin (tedy již nikoliv za trestný čin, který spočíval ve snaze o získání obohacení či prospěchu),
• domácí vězení by mělo být nově možno ukládat nikoliv pouze za přečiny, ale též za trestné činy.

V případě peněžitého trestu by měla být dle návrhu novely dále zrušena limitace tzv. denních sazeb. Namísto maximálně 730 denních sazeb, by mělo nově jít o počet denních sazeb, které odpovídají horní hranici sazby za daný trestný čin stanovený ve dnech. V praxi to může znamenat možné navýšení peněžitých trestů.

Jde tedy o posílení pozice alternativních trestů. Zároveň v případě peněžitého trestu by mělo dojít k úpravě tzv. přepočtového poměru. Pokud pachatel neuhradí včas peněžitý trest, může dojít k přeměně peněžitého trestu na trest odnětí svobody (vězení). Dle současné právní úpravy je přepočtený poměr 1 neuhrazená denní sazba peněžitého trestu = 2 dny vězení. Navrhované znění novely však zakotvuje přepočtový poměr 1:1.

Dle stávající právní úpravy je možné uložit tzv. podmínku v případech, kdy uložený trest odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky.

Novela trestního zákoníku navrhuje:

• možnost “základní podmínky” v případech, kdy uložený trest odnětí svobody nepřevyšuje 2 roky, a
• možnost uložení “podmínky s dohledem” v případech, kdy uložený trest odnětí svobody nepřevyšuje 3 roky.

Dle návrhu novely by mělo dojít ke změně pojetí trestného činu dle § 196 trestního zákoníku, tj. zanedbání povinné výživy.

Uvedený trestný čin, který je v praxi znám spíše jako „neplacení výživného“, je jeden ze čtyř nejrozšířenějších trestných činů. Navrhovaná změna má za cíl dekriminalizaci méně závažných případů, zefektivnění trestního řízení a rovněž úsporu finančních nákladů státu.

Nové znění této skutkové podstaty by mělo být: „Kdo neplní svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného po dobu delší než 4 měsíce a vydá tak oprávněnou osobu nebezpečí nouze, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“

Dle návrhu novely má dojít k zavedení nového trestného činu: zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření. Tento by měl být nově zakotven pod § 191a trestního zákoníku.

Cílem má být především ochrana před tzv. deepfake pornografií, která může sloužit i jako prostředek k jiné trestné činnosti (zejména k vydírání). Úprava má dopadat rovněž na právnické osoby. Podstatnou náležitostí je neudělení souhlasu třetí osoby k takovému využití. Tento trestný čin bude dopadat jak na videa (např. sextapes) šířená bez souhlasu, tak právě na uměle vytvořená videa s pornografickým obsahem

Navrhované znění této skutkové podstaty: „Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá osobu, která k takovému zobrazení nebo využití nedala souhlas, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci“.

Mezi další návrhy novely trestního zákoníku patří:

• zavedení nových trestů pro fyzické osoby, a to trestů zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí, které již známe z úpravy trestí odpovědnosti právnických osob,
• úpravy trestních sazeb u drogové kriminality.

Závěrem lze shrnout, že nastíněná novela trestního práva směřuje zcela správným směrem, kdy jsou reflektovány aktuální trendy, potřeby praxe a v konečném důsledku i částečně zájmy poškozených. Lze jen doufat, že tato projde legislativním procesem hladce a bez zbytečně “kreativních” úprav.