Zástavní právo je právní institut, který umožňuje zajištění pohledávky zástavním věřitelem vůči dlužníkovi zajištěním určitého majetku (movitého nebo nemovitého) na základě zástavní smlouvy. Tento majetek slouží jako záruka pro případ, že dlužník svůj dluh nezaplatí. V případě, že dlužník své závazky nesplní, má zástavní věřitel právo na tzv. výkon zástavního práva, což znamená, že může požadovat uspokojení své pohledávky z výtěžku prodeje zastaveného majetku.
Výkon zástavního práva tedy představuje soubor právních kroků, které může zástavní věřitel podniknout za účelem získání peněžních prostředků odpovídajících výši dlužné částky. Tyto kroky zahrnují uplatnění práva na prodej zastaveného majetku, ať už formou veřejné dražby, přímého prodeje či jiného způsobu stanoveného zákonnými předpisy nebo zástavní smlouvou. Proces výkonu zástavního práva je regulován příslušnými právními normami, které zajišťují ochranu práv jak zástavního věřitele, tak dlužníka, a zároveň stanovují pravidla a podmínky pro uskutečnění prodeje zastaveného majetku.