V následujícím článku se zaměříme na významné aspekty uplatňování zástavního práva v kontextu insolvenčního řízení a odhalíme, jak se liší od běžného výkonu zástavního práva v mimoinsolvenčních poměrech. Právě insolvenční řízení totiž přináší zajištěným věřitelům specifické výzvy a zavádí omezení, které je důležité pro efektivní ochranu jejich práv pochopit.
Na výkon zástavního práva zajištěného věřitele má vliv již samotné zahájení insolvenčního řízení zástavního dlužníka, a to od okamžiku zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. Účinky zahájení insolvenčního řízení, jež mohou být relevantní pro zajištěné věřitele, jsou zejména následující:
Zákaz uplatnění a nabytí práva na uspokojení ze zajištění. Jakmile dojde k zahájení insolvenčního řízení, nemohou již věřitelé zřizovat nová zástavní práva k majetku dlužníka a vylepšovat tak dále svou pozici. Zároveň je od totožného okamžiku zajištěným věřitelům zapovězeno se uspokojení ze zajištění domáhat jinak než v rámci insolvenčního řízení, tedy např. v řízení soudním.
Zákaz provedení výkonu rozhodnutí (exekuce). Od zahájení insolvenčního řízení lze činit kroky vedoucí k výkonu rozhodnutí, resp. exekuce, nikoliv však samotný jeho výkon. Toto omezení se pak vztahuje jak na výkon rozhodnutí (resp. exekuci) iniciovaný po zveřejnění vyhlášky oznamující zahájení insolvenčního řízení, tak i na výkon rozhodnutí (exekuci) zahájený předtím.
Po zahájení insolvenčního řízení zkoumá insolvenční soud, zda se dlužník nachází v úpadku. V případě, že insolvenční soud dospěje k závěru, že podmínky pro shledání dlužníkova úpadku jsou naplněny, spojuje zákon s uveřejněním rozhodnutí o úpadku v insolvenčním rejstříku další účinky:
Přerušení řízení. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetku dlužníka. Od uvedeného okamžiku tak nejenže budou přerušena všechna soudní řízení, v nichž by se zajištěný věřitel případně domáhal úhrady svých pohledávek (řízení o žalobách na plnění), ale rovněž i potenciální řízení o soudním prodeji zástavy – nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka.
V rámci insolvenčního řízení je uspokojení zástavního věřitele ze zástavy umožněno pouze za předpokladu, že věřitel takovéto své právo zákonem stanoveným způsobem a včas uplatní. Musí tak učinit přihláškou pohledávky na předepsaném formuláři, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o prohlášení úpadku v insolvenčním rejstříku. Promeškání této lhůty nelze prominout. Toto pravidlo platí bez ohledu na to, zda je insolvenční (zástavní) dlužník současně dlužníkem obligačním.
Neuplatnění práva na uspokojení ze zajištění popsaným způsobem pak vede k tomu, že zajištěný věřitel bude uspokojen buď poměrně s ostatními věřiteli jako věřitel nezajištěný, nebo vůbec (není-li zástavní dlužník zároveň dlužníkem obligačním).
Pro uspokojení zajištěného věřitele z výtěžku prodeje zástavy v průběhu insolvenčního řízení nestačí pouhé podání přihlášky. Zároveň totiž musí dojít ke zjištění jak samotné pohledávky co do její existence i výše, tak i jejího pořadí co do práva na uspokojení z tohoto zajištění. V případě, kdy pořadí pohledávky zjištěno není, pak je zajištěný věřitel uspokojován poměrně s ostatními nezajištěnými věřiteli insolvenčního dlužníka, nikoliv však přednostně z prodeje zástavy. Pokud nedojde ke zjištění samotné pohledávky, pak je uspokojení zajištěného věřitele v rámci insolvenčního řízení vyloučeno zcela.
Zároveň upozorňujeme na specifikum v případě uplatnění práva na uspokojení ze zajištění v insolvenčním řízení vedeném ve věci zástavního dlužníka, jenž zároveň není dlužníkem obligačním. V takovémto případě popření pořadí pohledávky znamená automaticky i popření pravosti takto uplatněného práva a k uspokojení zajištěného věřitele v rámci tohoto insolvenčního řízení by vůbec nedošlo.
Způsob zpeněžení zastaveného majetku v průběhu insolvenčního řízení se odvíjí od konkrétní metody řešení úpadku dlužníka. Dále se detailněji zaměřujeme na způsob zpeněžování zástavy v případě konkursu, jenž je z hlediska postavení a práv zajištěných věřitelů nejzajímavější:
Metody zpeněžení v konkursu:
Zajištěný věřitel má klíčovou roli v udělování pokynů insolvenčnímu správci ohledně preferované metody zpeněžení zástavy. Takovýto pokyn může specifikovat nejen způsob prodeje, ale také jeho podmínky (výše nejnižšího podání, výše jistoty, identifikace zprostředkovatele apod.). Zároveň upozorňujeme, že insolvenční správce má právo pokyn zajištěného věřitele odmítnout, a to tehdy, má-li důvodné podezření, že zástavu je možné zpeněžit výhodněji jiným způsobem. V takovém případě se obrátí na insolvenční soud, který může pokyn zajištěného věřitele upravit ve prospěch ostatních věřitelů. Tento postup zajišťuje, že zpeněžení zástavy v konkursu reflektuje přání zajištěného věřitele, přičemž zároveň nabízí prostor pro zvážení efektivnějšího zpeněžení v zájmu všech věřitelů.
I pravidla pro uspokojování z výtěžku zpeněžení tohoto majetku jsou modifikována pro různé způsoby řešení úpadku dlužníka, přičemž se dále opět zaměřujeme na specifika v případě konkursu:
Insolvenční zákon umožňuje zajištěným věřitelům uspokojení jejich pohledávek z výtěžku, který pochází z prodeje zajištěného majetku. Před jeho samotným vydáním jsou však nejprve odečteny veškeré náklady na správu a prodej majetku, odměna insolvenčního správce a případně taktéž specifické pohledávky. Těmito specifickými pohledávkami jsou např. pohledávky osoby odpovědné za správu domu, polovina odměny a nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku potřebného pro ocenění majetkové podstaty apod.
Podle insolvenčního zákona je možné z výtěžku odečíst standardně až 5 % za náklady zpeněžení a 4 % za náklady správy. S výslovným souhlasem zajištěného věřitele lze tyto náklady odečíst i ve vyšší výši. Zároveň upozorňujeme, že všechny náklady vzniklé na základě pokynů zajištěného věřitele pro správu nebo prodej majetku lze od výtěžku odečíst v plné výši. Výše odměny insolvenčního správce pak závisí na celkové částce, která je určena k distribuci mezi věřitele, jejichž pohledávky byly zajištěny daným majetkem.
Po prodeji zajištěného majetku insolvenčním správcem, dle instrukcí zajištěného věřitele, podá správce návrh insolvenčnímu soudu na vydání výtěžku (po odečtení relevantních nákladů) zajištěnému věřiteli. Tento návrh je následně zveřejněn v insolvenčním rejstříku, přičemž dlužník a ostatní věřitelé mají možnost do 7 dnů od zveřejnění podat proti návrhu námitky. Insolvenční soud pak svolá jednání k posouzení těchto námitek a rozhodne, zda návrhu na vydání výtěžku zpeněžení vyhoví. Proti takovémuto rozhodnutí má dlužník insolvenční správce, zajištěný věřitel, jemuž má být výtěžek vydán, a věřitel, který proti němu podal námitky, možnost podat odvolání. Pokud není podáno odvolání, rozhodnutí nabývá právní moci a insolvenční správce musí ve stanovené lhůtě výtěžek vyplatit.
Pokud výtěžek z prodeje nepokryje zcela pohledávku zajištěného věřitele, bude ve zbývající výši pohledávky uspokojen poměrně s nezajištěnými věřiteli. V situaci, kdy zástavní dlužník není zároveň obligačním dlužníkem, nebude zajištěný věřitel pro zbývající část pohledávky v rámci řízení uspokojen vůbec.
Tento článek ukazuje, že insolvenční řízení přináší velkou řadu specifických pravidel a postupů při uplatňování práv zajištěných věřitelů v rámci insolvenčního řízení. Je proto nezbytné, aby věřitelé znali svá práva a povinnosti a řádně je uplatňovali, aby mohli maximalizovat šance na co nejvyšší uspokojení svých pohledávek.
Pokud se nacházíte v situaci, kdy potřebujete pomoci provést složitým procesem insolvenčního řízení, naše advokátní kancelář je zde, aby Vám poskytla komplexní právní podporu. Neváhejte se na nás s důvěrou obrátit, abychom Vám pomohli ochránit Vaše finanční zájmy a najít nejlepší možná řešení v rámci insolvenčního práva.
Kontakt
Protega, advokátní kancelář je společností dle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a její členové jsou zapsáni v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou:
K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů ze smlouvy o poskytování právních služeb je příslušná Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, www.cak.cz.
