Protokolární předání díla: Na co si dát pozor?

Protokolární předání díla: Na co si dát pozor?

Smlouva o dílo je jedním z nejfrekventovanějších smluvních typů vůbec. Ať už podnikáte ve stavebnictví, strojírenství, IT, marketingu nebo třeba provozujete autoservis, Vaše služby s největší pravděpodbností dost často poskytujete v režimu smlouvy dílo (ať už se Vaše smlouva nazvývá jakkoli nebo třeba ani žádné nepodepisujete).

V takovém případě jste v pozici zhotovitele, který je dle smlouvy povinen provést dílo. Druhá smluvní strana, Váš zákazník ze smlouvy o dílo, se nazývá objendatel. Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno objednateli (zákazníkovi). Pro zkušené podnikatele není zpravidla problém dílo dokončit. Někdy však i pro takové zhotovitele může být problém dílo předat.

Proč? Na vině je často na první pohled nevinná věta ve smlouvě, podle které je dílo předáno okamžikem podpisu předávacího protokolu oběma smluvními stranami (či obdobná formulace).

V čem spočívá riziko protokolárního předání?

Na výše popsaném ujednání často zhotovitelé nevidí nic špatného. S podpisem předávacího protokolu je totiž spojeno také to, že si smluvní strany mezi sebou potvrdí, že dílo je zhotoveno dle představ objednatele, že se na něm na první pohled nevyskytují žádné závažnější vady atd.

Takový předávací protokol je přece v zájmu obou smluvních stran, mohlo by se zdát. Nicméně ve skutečnosti takový předávací protokol potřebuje především zhotovitel. Pokud totiž v této situaci není předávací protokol podepsán i objednatelem nemůže se zhotovitel domáhat úhrady ceny díla.

Nejvyšší soud dlouhodobě judikuje, že v případě existence ujednání o protokolárním předání ve smlouvě o dílo, nemůže až do podpisu předávacího protokolu vzniknout nárok na úhradu ceny díla.

To neznamená jen to, že zhotovitel nedostane hned zaplaceno. Nemůže o úhradu ceny díla. objednatele úspěšně zažalovat. Dle judikatury Nejvyššího soudu zhotovitel se svou žalobou na zaplacení ceny díla úspěšný nebude dokonce ani v případě, že objednatel už předmět díla začal sám užívat, nebo jej dokonce prodal třetí osobě.

Pokud se chce zhotovitel domáhat zaplacení ceny díla, musí musí nejdříve žalovat objednatele na uložení povinnosti protokolárně převzít dílo nebo nahrazení projevu jeho vůle. Až poté co s takovou žalobou uspěje, může se domáhat zaplacení ceny díla. 

S ohledem na rychlost české justice, si zhotovitel tyto kroky pravděpodobně zpravidla raději rozmyslí.

Jak by měl zhotovitel správně postupovat?

Výše popsané závěry Nejvyššího soudu jsou podrobovány poměrně tvrdé a přesvědčivé kritice odborné veřejnosti, s jejímiž závěry souhlasíme. Tato kritika je založena především na zcela zjevném rozporu judikatorních závěrů se zásadou poctivosti, o kterou se v těchto případech často opírají soudy v zahraničních jurisdikcích. Nepřijatelnost výše popsaného ujednání pak dle některých názorů spočívá také v rozporu s pravidly pro splatnost dle ustanovení § 1963 a násl. občanského zákoníku.

V právních sporech však rozhodují soudy, a dokud Nejvyšší soud své výše popsané závěry nepřehodnotí, je třeba je brát jako relevantní zdroj informací a fakt, který je třeba zohlednit již v přípravě smluv o dílo.

Jak tedy v otázce převzetí díla připravit vyváženou smlouvu? Smlouvu je z pohledu zhotovitele nezbytné formluovat tak, aby bylo jednoznačné, že absence podpisu předávacího protokolu objednatelem nemá vliv na nárok zhotovitele na úhradu ceny díla. 

Zároveň však určitě není potřeba se užívání předávacích protokolů úplně vzdávat, neboť předávací protokol má nezpochybnitelný důkazní význam. Pro zhotovitele je samozřejmě výhodné mít podespaný předávací protokol k dispozici. Potvzuje provedení díla objednatelem, spouští běh záruční doby, potvrzuje provedení díla bez vad bránících běžnému užívání atd. Význam předávacího protokolu by však měl být pouze důkazní, neměl by představovat hmotněprávní podmínku vzniku jakýchkoli práv a povinností smluvních stran.

Po uzavření smlouvy s nevhodným nastavením už bohužel zpravidla nic nenaděláte, a nezbývá Vám než doufat, že jste narazili na slušného objendatele.

Smlouva o dílo patří k jedněm z nejkomplikovanějších smluvních typů. Jak vidíte i na tomto článku, každá část procesu provedení díla má svá úskalí. Správné nastavení smluv o dílo ve spolupráci s odborníkem Vám může ušetřit spoustu času, finančních prostředků a nervů. 

Kontakt

Ozvěte se nám

Kontakt

Protega, advokátní kancelář je společností dle § 2716 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a její členové jsou zapsáni v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou:

  • Mgr. Ing. Vít Brejša, advokát
  • Mgr. Jolana Juříková, advokát
  • Mgr. Jiří Neubauer, advokát

K mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů ze smlouvy o poskytování právních služeb je příslušná Česká advokátní komora se sídlem Národní 16, 110 00 Praha 1, www.cak.cz.