Doposud platilo, že ke splnění oddlužení museli dlužníci:
- splatit nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, nebo
- v době 3 let od schválení oddlužení splatit nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, a nebo
- po dobu 5 let splatit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů, případně o splnění oddlužení rozhodoval soud.
Uvedené však již od prvního října tohoto roku neplatí. Novelizované znění insolvenčního zákona zachovává variantu, kdy ke splnění oddlužení dojde v případě plného uhrazení všech dluhů vůči nezajištěným věřitelům. Významná změna však nastává v případě, kdy dlužník v rámci oddlužení veškeré své dluhy nesplatí, což je prakticky vždy.
Zákon nově nestanovuje žádnou procentuální výši povinného uspokojení nezajištěných věřitelů. Předpokládanou výši uspokojení nezajištěných věřitelů na počátku procesu oddlužení (při jeho schválení) stanoví insolvenční soud. Právě dosažení soudem stanovené míry uspokojení je pak hlavním kritériem při posouzení, zda dlužník povolené oddlužení splnil. Nově tak není míra uspokojení nezajištěných věřitelů stanovena paušálně zákonem, ale bude určována individuálně v každém konkrétním případě. Nelze pak vyloučit, že soud stanoví předpokládanou míru uspokojení výše, než bylo dosavadních 30 %. Konečně pro případ, že by předpokládaná míra uspokojení v rámci oddlužení splněna nebyla, je ponecháno opět na zvážení soudu, zda s přihlédnutím k plnění dlužníkových povinností oddlužení schválí či nikoliv.
Novelizovaný zákon zároveň zkracuje dobu trvání oddlužení, a to na pouhé 3 roky. Uvedené však neplatí pro případ, kdy se má jednat o oddlužení osoby, která byla v posledních 20 letech osvobozena od placení svých zbývajících pohledávek, jinak řečeno, která v posledních 20 letech oddlužením úspěšně prošla. V případě takovéto osoby bude oddlužení trvat, stejně jako doposud, celých 5 let.