Newsletter 07/2024

Naše advokátní kancelář si pro Vás připravila přehled nejnovějších změn v legislativě. Níže Vám tak přinášíme shrnutí významných novelizací a nově účinných zákonů. V případě jakýchkoliv dotazů k dále uvedenému se na nás prosím neváhejte obrátit.

Dne 1. července 2024 vstoupila v účinnost další ze série novel pracovněprávních předpisů. Tato novela přináší zaměstnavatelům nové povinnosti při využívání dohod o provedení práce.

Od 1. 7. 2024 mají zaměstnavatelé ve vztahu k dohodám o provedení práce (DPP) navíc tyto povinnosti:

• všechny dohody o provedení práce musí být hlášeny ČSSZ, a to bez ohledu na to, zda z nich bude odváděno pojistné či nikoliv,
• zaměstnavatelé jsou povinni oznámit nástup zaměstnanců na DPP do zaměstnání a též skončení zaměstnávání zaměstnance na DPP,
• zaměstnavatelé musí každý měsíc hlásit ČSSZ informace o příjmech zaměstnanců na DPP,
• pokud nyní zaměstnavatel nebyl přihlášen do registru zaměstnavatelů, protože zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance na DPP, musí se nejpozději do 30. 7. 2024 do registru zaměstnavatelů přihlásit.

Povinnost oznámit ČSSZ novou DPP či skončení DPP a příjmy zaměstnance na DPP musí zaměstnavatelé splnit vždy do 20. dne následujícího měsíce.

Tedy, pokud je DPP uzavřena před 1. 7. 2024 nebo např. 2. 7. 2024, zaměstnavatel musí nejpozději do 20. 8. 2024 zaslat ČSSZ informace o vzniku/skončení každé jedné DPP a zároveň též informaci o příjmech každého jednoho zaměstnance na DPP.

Veškeré uvedené informace se budou zasílat elektronicky na předepsaném formuláři.

Rovněž od 1. července platí pro všechny stavby pravidla nového (již novelizovaného) stavebního zákona, který přináší do stavebního řízení velké množství změn. Na následujících řádcích pak upozorňujeme na ty dle našeho názoru nejvýznamnější.

V první řadě by měla stavebníkům pomoci digitalizace stavebního řízení, které nově probíhá skrze tzv. Portál stavebníka. V případě, že však stavebníci této možnosti využít nechtějí, zůstává i nadále zachována možnost odevzdat podklady v listinné podobě.

Nový zákon počítá rovněž se zjednodušením stavebního řízení, kdy nově již neprobíhají dvě řízení, tj. územní a stavební, ale toliko jedno řízení společné.

Pozitivní změnou by mělo být rovněž pevné stanovení lhůt, ve kterých musí stavební úřady rozhodnout o povolení záměru. Tyto jsou odlišné v závislosti na typu stavby, kdy u jednoduchých staveb je stanovena lhůta 30 dnů a v případech ostatních pak 60 dnů. Stanovené lhůty lze následně dále až o 60 dnů prodloužit. V případech vad žádosti však lhůty běží od počátku, a to až od okamžiku odstranění vad.

V případě, že stavebník nedoloží ke své žádosti závazná stanoviska dotčených orgánů, zavádí zákon možnost, že si tyto vyžádá stavební úřad sám, aniž by vyzýval k doložení stavebníka nebo kvůli tomu zastavoval stavební řízení.

Ke změnám dochází rovněž v případě odvolacího řízení. Pokud stavební úřad nevyhoví odvolání podanému proti jeho rozhodnutí, posoudí odvolání nadřízený stavební úřad. Tento nadřízený stavební úřad již nemá možnost spis vracet a bude muset ve věci rozhodnout s konečnou platností, což by mělo přispět k urychlení celého procesu a zabránit tzv. „úřednímu ping-pongu”.

Dle nového zákona pak bude moci stavebník požádat o tzv. předběžnou informaci, a to zejména o hlediscích, podle kterých bude stavební úřad posuzovat žádost o vydání rozhodnutí o povolení záměru a za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět.

Dne 19. července vstupuje v účinnost zákon č. 162/2024 Sb., kterým je novelizován zejména zákon o přeměnách upravující fúze, odštěpení, a další druhy přeměn obchodních společností a družstev.

Novela přináší několik důležitých usnadnění procesu přeměny, a jednu zcela novou formu přeměny, která také představuje výrazné zjednodušení procesu převodu části jmění na dceřinou společnost.

Nejvýznamnější změnou je zavedení nové formy rozdělení společnosti, nazývané rozdělením vyčleněním. Jedná se o novou formu rozdělení, vedle již zavedeného rozdělení a v praxi hojně využívaného odštěpení. V důsledku vyčlenění rozdělovaná společnost nezaniká a vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl nebo podíly na novou společnost („vyčlenění se vznikem nových společností“) nebo na existující společnost („vyčlenění sloučením“). Všechna možná praktická využití nové formy ukáže jako obvykle hlavně praxe, na první pohled je však zřejmé, že se bude jednat o praktický nástroj pro převod části jmění do dceřiné společnosti, které bylo doposud zpravidla řešeno spíše převodem nebo vkladem části závodu.

Mezi hlavní zjednodušení procesu přeměny patří vypuštění povinnosti zveřejňovat oznámení pro věřitele v Obchodním věstníku. Do budoucna bude postačovat zveřejnění ve Sbírce listin obchodního rejstříku, kam se už nyní musí projekt přeměny zakládat.

Dalším zjednodušením je možnost vybrat si znalce se seznamu znalců vedeného Ministerstvem spravedlnosti, namísto povinnosti nechat znalce jmenovat soud. Původní nastavení představovalo zbytečnou byrokracii jak pro osoby zúčastněné na přeměně, tak pro soudy.

Dne 1. července nabyl účinnosti nový zákon o hromadném občanském řízení soudním, který do českého právního řádu přináší novou možnost tzv. hromadné žaloby.

Od 1. července tak mají spotřebitelé a tzv. malí podnikatelé[1] možnost vymáhat své mnohdy bagatelní nároky vůči podnikatelům společně v jednom soudním řízení. Takovýto nástroj v českém právním řádu doposud chyběl a jeho hlavním cílem je posílení práv spotřebitelů (a malých podnikatelů), kterým by se jinak vymáhání jejich nároků nevyplatilo.

Dle nového zákona může být žalobcem z hromadné žaloby pouze oprávněná osoba zapsaná na speciálním seznamu, nikoliv tedy samotní spotřebitelé a malí podnikatelé. Spotřebitelé a malí podnikatelé se musí u takovéhoto žalobce se svým nárokem přihlásit a v rámci řízení mají pouze postavení zúčastněného člena s několika málo zákonem vymezenými právy. Mezi tato práva se řadí např. právo vzít zpět svou přihlášku, vyjádřit se k průběhu řízení, právo na informace o průběhu řízení apod. Přihláška, jakož i dispozice s ní se činí na Ministerstvem spravedlnosti připravených formulářích. Samotné řízení o hromadné žalobě pak probíhá pouze tehdy, přihlásí-li se dostatek zúčastněných osob a je vedeno toliko o jejich nárocích.

Ve věci vedených hromadných řízení byl za účelem transparentnosti zřízen nový veřejný seznam, tj. rejstřík hromadných řízení, který je dostupný zde: https://hromadnerizeni.justice.cz/

Veškerá řízení o hromadných žalobách dle nového zákona budou vedena výlučně před Městským soudem v Praze.

Dne 1. července vstoupil v účinnost zákon č. 163/2024 Sb., kterým je novelizován zejména zákon o investičních společnostech a investičních fondech.

Tato novela má dva cíle. Prvním cílem je zvýšit atraktivitu kolektivního investování do regulovaných fondů. Druhým cílem je snížit atraktivitu investování do neregulovaných entit.

Novela zavádí možnost nového označování investiční fondů ve formě akciové společnosti bez proměnného základního kapitálu mezinárodně rozšířenou zkratkou SICAF. Toto označení by mělo zvyšovat atraktivitu takto označovaných investičních fondů pro zahraniční institucionální i retailové investory.

Nově bude SICAF společnostem i investičním fondům umožněno zřizovat také podfondy. Doposud byla tato možnost dána pouze akciovým společnostem s proměnným základním kapitálem (SICAV).

Snížení atraktivity neregulovaných entit se zákonodárce snaží dosáhnout zpřísněním regulace tzv. patnáctek, tedy právnických osob vykonávajících správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Tyto společnosti budou povinny nejpozději od 1. ledna 2025 do svého názvu začlenit označení „osoba rizikového kapitálu“ a v názvu nebude moci být obsaženo slovo „fond“ nebo jeho obdoby. Cílem těchto změn je varovat méně zkušené investory před tím, že investují do neregulované entity.

Vedle změn v označení jsou pro „patnáctky“ zaváděny také nové administrativní úkoly, jako např. povinné vyplňování investičních dotazníků, povinné informování investorů o investiční strategii, investičním horizontu, skutečnosti, že nejsou subjektem pod dohledem ČNB, a dalších skutečnostech.

Snad nová úprava pomůže retailovým investorům lépe hodnotit jejich rizika a sníží se počet osob, které prostřednictvím nepoctivých správců „patnáctek“ přichází o podstatné části svých úspor.